Časová rekapitulace: Státní etapu vývoje OKD ukončil 1. ledna 1991 federální ministr hospodářství zrušením státního podniku a zřízením akciové společnosti Ostravsko-karvinské doly ve vlastnictví státu. K 31. prosinci 1990 byl státní podnik OKD bez likvidace zrušen a jako právní nástupce byla 1. ledna 1991 zřízena akciová společnost Ostravsko-karvinské doly OKD s výhradní majetkovou účastí státu. […]
Od politiků je slyšet jen, mnohdy pejorativní, odsudky všech aktérů prodeje menšinového podílu. To vlastně již není privatizace ale pouhý prodej akcií. Vláda současná sama se potácí v schizofrenii, když trvá její závazky které nevypověděla, a vítá trestní oznámení či spoléhá na to, že vše za ni rozhodne Brusel. Označení „všeci kradnů“ se lidem líbí, ale nemá bez dalších úkonů žádnou cenu.
Denně čtu zprávy jak zoufalá je stiuace mladých lidí, chtějí li založit rodinu a získat byt. Politici a jejich nekonečné spory jak a za jakou ceny, či kdy, mix dostupného a sociálního bydlení (což je zcela odlišný fenomén), musí přece každého mladého člověka no…“iritovat“. Přesto navenek mlčí.“Fridays for future“, a jeho podpora, tomu rozumím. Ale alespoň „One day for housing“ byť by to byl jeden den v měsíci, to zatím nikde neslyším. Přičemž o čem nemluví mnoho lidí, to politiky nezajímá….
Často se tvrdí, jak stát v roce 2004 prodal minoritní podíl pod cenou. Pravda je ale doložitelná, nikdo víc, než za co vláda prodala, státu nenabídl.
Soud s některými osobami a také se znalcem všechny obžalované osvobodil. Přitom se neustále vytvářejí mýty, jak se měla hodnota společnosti určit. No ale stát neprodával nic jiného než akcie, a jejich cena není totožná s hodnotou majetku firmy. Prodával akcie, dostal jejich ocenění. To je vše.
