Británie má samozřejmě aktuálně také problémy, ceny bytů ve městech jsou vysoké, odborníci si stěžují na liknavost politiků. Ale, na rozdíl od České republiky, základní složky funkčního trhu zde existují. A mohly by být pro naše politiky inspirací.
Ve čtvrtém dílu seriálu o bytové politice v moderních zemích chci pohovořit o Norsku. Vím, že Norsko je od doby, kdy se stalo ropnou velmocí zemí velice bohatou, ostatně jako člen Evropského hospodářského prostoru mnoho lidí zná z praxe „norské fondy“, jejichž prostřednictvím je možné i u nás řešit celou řadu problémů a potřeb. Nelze mnohé parametry ekonomické porovnávat, zajímavý je ale systém řešení bydlení v této zemi.
Masochismus? Zlá vůle? Přání aby vznikla škoda státu a Piráti ukázali, kdo je škůdcem? Nechápu proč pan předseda Parlamentní vyšetřovací komise nepočkal, až se celá komise shodne na závěrech. Nebo by zmeškal nějakou lhůtu? Leda tak Evropské volby.
Zdá se, že náš Parlament, zejména Poslanecká sněmovna upadá do absurdní, od praxe a potřeb lidí, izolované vize, jak uspořádat řešení problémů, které občany tíží ba ohrožují. Jejich „předvojem“ jsou pak někteří ministři.
Politici se asi zbláznili, ale nikomu to nevadí, a lidé nic netuší, tak mlčí. Skloňují se různé rituály skládání vlády ale tyto věci se přehlíží. Takto by nikdo firmu neřídil, pane premiére. Ale Stát ano.
