Nesmyslné spojení? Politici a vláda se k sociálnímu bydlení a k bydlení obecně staví jako by se nejednalo o nic významného. Ministerstvo spravedlnosti má dost času na novelu občanského a korporátního zákona ač de lege lata je to samý nesmysl. MPSV má dost času na zákon o sociálním bydlení, MMR se jen neustále podivně personálně vlní. Co s tím?
Uplynulo sedm měsíců od okamžiku, kdy se vláda ujala své funkce. Je nesporné, že se jako celek snaží plnit své strategické cíle – programové prohlášení, ale je jistě na místě ptát se, zda v konkrétních odvětvích mohla a měla udělat víc. Potenciál na to má, čas také. Tak proč na ni neklást větší nároky?
Obecně:
Po roce 1989 bylo nutné zajistit transformaci bytové politiky podle vizí KSČ z plánované ekonomiky na tržní prostředí.
Tato transformace vždy narážela na absurdní nezájem politiků, takže se opakují procesy, kdy je bytová politika ignorována, dále řešena dle neodborných politických představ poslanců, pak se naakumulované problémy odhalí a urychleně se řeší na úkor kvality.
Je snadné z kanceláře někde v Praze kázat moudra o sociálním bydlení. Sebedůvěra daná celoživotní praxí a studiem zahraničních modelů „na místě samém“ v průběhu více než dvaceti let mě dává sebedůvěru, že má řešení jsou ta nejlepší, nebo alespoň „jedna z mnohých, která lze realizovat“. Když ovšem zajedete na místo samé, do regionu kde se starostové, pracovníci sociálních […]
Za 25 let od roku 1989 se mnohé změnilo. Ale některé oblasti našeho života se potýkají neustále se stejnými problémy. Politika a politici se naučili oslovovat veřejnost, v neustálých volebních kláních slibovat a mnohdy pak neplnit. Stálicí, bohužel, je také způsob změn v právní úpravě družstev, především bytových. Stát cestou zákona jim opakovaně vyhrožuje likvidací. […]
