Zcela bez pozornosti veřejnosti bylo minulý týden odloženo projednání Koncepce sociálního bydlení vládou s tím, že tento materiál bude předmětem jednání koaliční rady. Rituální tance okolo koncepce tedy pokračují. Nekončící příběh.
Vzkvétá naše země? Nesporně v mnoha oblastech ano. Ale má též stíny, které moudří vládci raději nevidí. Někdy se mi zdá, že jsme naopak v některých oblastech zaostali a situace v nich se naší pohodlnou slepotou zhoršila.
Novela zákona o hmotné nouzi může přinést již na podzim tisíce lidí na ulici. Bojíme se imigrantů a budeme mít zaplněné ulice tzv. nepřizpůsobivými občany. Imigranti pak, dosavadní obchodníci s chudobou, ubytují a obce jim v tom nezabrání. Je to opravdu riziko krize!!
Některé věci, jsou jenom jednou, zpíval kdysi Janek Ledecký v jedné písni. Tato pravda mě přichází na mysl v okamžiku, když čtu, jak premiér a předseda ČSSD, strany, jíž jsem též členem, apeluje na členy vlády za tuto stranu, aby ve své práci přidali.
Je to 55 let, co bylo zakázáno kočovat. Vozy jim sebrali, koně zařízli a národní výbor jim přidělil byt. Cítili se jako v okovech. Do roku 1989 nesplynuli s většinovou populací, také proč? Mají svojí identitu, zvyky. Ale po roce 1989 se situace zhoršila nečinností, slepotou. A nyní jsme v pasti svých naivních řešení.
