Cestoval jsem z Ostravy, kde jsem se zúčastnil jednoho zajímavého semináře. O jeho obsahu výjimečně psát nehodlám, ale o cestě vlakem ano. Ač většinou cestuji autem, je kdekomu zřejmé, že cestovat některým spojem kategorie IC se vyplatí časově i ekonomicky. A že jsem zvolil regiojet byla jen náhoda, neboť časování jejich spojů mě vyhovovalo. Ale o tom má úvaha není.
Když čtu titulek novinového článku (server Týden, 24.2) pak musím opravdu pochybovat o kompetenci naší vlády řešit tento problém standardním a ekonomicky dostupným způsobem. Táži se sám sebe, kdo tak naivní tvoří tyto vize a jak je možné, že je ministerstvo zcela vážně publikuje.Nejsou to ani dva dny, co jsem na podobné téma psal. Ovšem jsou-li tyto návrhy myšleny jako jediné řešení, pak cesta do pekel je rajská zahrada.
Vytrvale, již déle než rok se snažím exekutivu i zákonodárce přesvědčit, že pozornost, kterou věnují bydlení, je nedostatečná. Snáším argumenty a zkušenosti zejména se zemí Evropské unie, které dokazují, že skladba bytového fondu, tedy počty bytů vlastnických, nájemních, družstevních k poměru bytů sociálních je na rozdíl od moderní Evropy rizikový a přinese v řádu několika let značné problémy. A že z tohoto úhlu pohledu jsou kroky vlády neúplné a tedy ne zcela dostatečné.
Server Týden.cz mapuje problémy, které v tzv. „byznysu s chudobou“ vyvolaly zásahy státu. To jsem se dočetl 8. 2. na serveru Parlamentní listy. Článek popisuje, jak dopadá změna, kde podle nové právní úpravy stát již nevyplácí v ubytovnách příspěvky na hlavu ale na obytnou plochu.
Jak zůstat klidný, když takovou zprávu čtu? Mám se těšit, že mé prognózy se potvrzují? Má smysl uvádět důkazy o tom, kdy, komu a jak s ústavních činitelů jsme v minulosti namítali, že jimi zvolená cesta nevede k řešení, ale na slepou kolej, neřku-li do pekel?
