JUDr. Ivan Přikryl, člen VV

Vážení kolegové,

Česká společnost pro rozvoj bydlení by ráda přispěla v rámci svých aktivit též k vytvoření úspěšného modelu sociálního bydlení. Na toto téma se v poslední době, nejen z naší iniciativy, konalo mnoho odborných seminářů a setkání.

Jednou z citlivých oblastí, která je právě s ohledem na citlivost upozaděna ač patří k nejobtížnějším, je však život v lokalitách, ve kterých jsou soustředěny tzv. “ubytovny“, ať je jejich provozovatelem obec či privátní subjekt, nebo i koncentrace těchto skupin vyloučených osob v domech a bytech bytových družstev či společenství vlastníků jednotek.

Sociální bydlení je nesporně širší pojem a má ambice řešit širší skupiny obyvatel ohrožených ztrátou bydlení. A tomuto řešení chceme být nápomocni.

V této fázi si Vás dovolujeme oslovit v rámci přípravy naší aktivity, která je dále popsána s žádostí o vyjádření Vašeho stanoviska, návrhů včetně programových, doporučení okruhu pozvaných účastníků i Vašeho konkrétního podílu na konferenci formou přednášky či prezentace.

ČSRB vymezuje svůj záměr takto:

V současné době se Vláda České republiky řešit zlepšení situace osob ohrožených chudobou a z ní vyplývající bytovou nouzí. Definuje cílové skupiny obyvatel a bytovou nouzi. Tu shledává v absenci bydlení či ohrožením ztrátou bydlení či žití v nevhodných podmínkách (ubytovnách či faktickém bezdomovectví).

Konstatuje, že podmínkou úspěšného řešení není jen otázka dostupnosti vhodného bytu ale především sociální práce a sociální služby. Ty musí být zaměřeny na pomoc jednotlivcům, skupinám či komunitám, mezi ně patří nesporně též komunita Romská.

Romové reprezentují nejpočetnější menšinu žijící v České republice. Od majoritní části společnosti se odlišují svými specifickými znaky, které souvisejí především s jejich původem, jazykem, tradicemi, vlastním souborem pravidel, hodnotovým systémem, normativním chováním a mnohými dalšími prvky, ve značné míře ovlivněné jejich původním tradičním způsobem života.  Zvláštní životní styl převážné většiny romské populace se vždy, více či méně, odkláněl a odklání od obecně přijímaných a uznávaných norem, zásad, pravidel, či vzorců chování, přijímaných většinovou společností. Právě zde je možné nalézt základ všech problémů souvisejících se vzájemným soužitím Romů a majority, jakož i postavením Romů v české společnosti. Nejvyšší pozornost by měla být věnována oblasti sociálně výchovné činnosti v terénu, tedy v místech vyšší koncentrace osob z řad Romů označovaných jako sociálně vyloučené lokality, či lokality sociálním vyloučením ohrožené, s cílem efektivní pomoci a podpory osobnostního rozvoje jedinců, zejména z řad romské mládeže. Účelem sociální výchovy by mělo být naučit tyto jedince převzít osobní odpovědnost za své jednání a současně je optimálně motivovat ke vztahu k hodnotám, postojům a potřebám, které jsou rozhodující pro jejich další život, především utváření pozitivního vztahu ke vzdělání.

 

Je též třeba docílit stavu, aby se zastavil proces vytváření etnických ghett, kdy soustřeďování těchto osob do sídlištních částí vychází z mnoha příčin, které se mnohdy nenazývají pravým jménem z obavy před nařčením z etnické nesnášenlivosti, segregace, rasových předsudků a diskriminace. Zavírají se oči nad skutečností, že hodnotové řebříčky a představy většinové populace a populace romské jsou natolik odlišné že způsob života a prostředí, které většinová populace považuje za zcela neakceptovatelné je pro romské občany prostředím, ve kterém se cítí relativně šťastni. Jejich soustřeďování vychází i ze zjištění, že pro Romy je nejdůležitější hodnotou rodina, nikoliv například vzdělání, práce a podobně.

 

Vzdělání jako životní hodnotu nepovažuji ve svém životě za významnou významné skupiny Romů. Podle průzkumu v roce 2009 bylo dosaženo dále uvedených výsledků. Cílem bylo zjistit úroveň rozdílů u dotazovaných ze skupiny Romů a neromů s možností vyjádření se ve své odpovědi: „velmi důležitou“, „spíše důležitou“, „spíše nedůležitou“, „nepříliš nedůležitou“ a „nevím“. Z výsledků je zřejmé, že dotazovaná romská skupina neklade kategorii vzdělání v souvislosti s životní hodnotou takovou důležitost, jako je tomu u skupiny respondentů z řad osob neromů. 37% zkoumaného vzorku Romů považuje uvedenou kategorii za „spíše důležitou“, 30% ji povaţuje za „nepříliš důležitou“ a pouhých 30% ji považuje za „velmi důležitou“. Oproti tomu 83% dotázaných neromů uvedlo, ţe uvedenou kategorii považují za „velmi důležitou“ a 17% ji považuje za „spíše důležitou“.[1]

 

 

To je pouze jeden z jistě mnoha aspektů, které je třeba vzít v úvahu při hledání možných řešení pouze v jednom ze segmentů sociálního bydlení.

V neposlední řadě je třeba hledat zdroje na technické a finanční řešení zdevastovaných domů a bytů, ať je možná jejich rekonstrukce, či když půjde o jejich odstranění, když jsou již rekonstrukce neschopné.

Zkušenosti ze zahraničí poukazují na nutnost, chceme li nalézat účinná řešení, brát podněty k analýzám přímo z míst, kde se tento problém dotýká majoritní i minoritní populace a to z obou stran.

Ač cílem České společnosti pro rozvoj bydlení je přirozeně otázka dostupného bydlení a forem řešení nežádoucího stavu, je třeba též naslouchat sociálním pracovníkům v těchto oblastech, kteří mají zkušenost z každodenní své práce s menšinami, se starosty měst a obcí, vlastníky a správci bytového fondu ale v neposlední řadě s přirozenými autoritami Romského etnika žijících přímo v místech.

Současně bychom pak mohli požádat o předání zkušeností nevládní organizace ale i reprezentanty municipalit ze zemí, kde se situace dle našich názorů řeší uspokojivě, koncepčně a dlouhodobě. Navrhujeme pro tento účel oslovit představitele Federace bytových asociací z Velké Británie, aby jako součást zvažovaného semináře krátce o zkušenostech pohovořili.

Proto jsme zahájili přípravu odborného semináře, jehož přípravou jsem byl rozhodnutím Výkonného výboru ČSRB pověřen. V této fázi přípravy chceme požádat o spolupráci na přípravě tématu pro konferenci politiky z oblasti Ústeckého kraje, Mostecka, Děčínska a Šluknovska, představitelé měst a obcí, správce a vlastníky bytového fondu a také představitele exekutivy, zejména Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva pro místní rozvoj, Agenturu pro sociální začleňování a další subjekty.

Naše vstupní představa je následující:

Téma: (Pracovní návrh)

 

Osnova:

1. 1.      Prezentace cílů dle Koncepce sociálního bydlení v ČR do roku 2020 (zástupci MPSV, MMR, ASZ, MŠMT)
2. 2.      Zkušenosti měst a obcí – skutečný stav v terénu. (Budou osloveni starostové Mostu, Děčína, Varnsdorfu a další – dle ochoty ke spolupráci).
3. 3.      Jak to vidíme my. (názory zástupců Romské komunity a sociálních pracovníků)
4. 4.      Jak nahradit ubytovny důstojným bydlením a je to vůbec možné? Zástupce ČSRB a zahraniční hosté.
5. 5.      Diskuze
6. 6.      Formulace závěrečného rezumé.

 

Rádi bychom uvítali, aby seminář, jehož termín koncipujeme na začátek září t.r. vybočil ze schématu, že účastníci po přednesení svých prezentací odejdou, aniž by sami vyslechli diskuzi lidí z praxe. Čím dál tím více se stává koncepční a legislativní práce akademickou disciplínou tvořenou od zeleného stolu s pocitem, že lidé z praxe nemohou tvořit celostátní strategie. Tomu odpovídá též výsledek a kvalita řešení včetně zákonů tuto oblast regulující. Proto věříme, že půjde o spolupráci odborníků exekutivy s realizátory v praxi. Výsledky by pak exekutiva mohla mj.využít při tvorbě věcného záměru zákona o sociálním bydlení, který má do konce letošního roku předložit vládě.

 

Máme představu, že Česká společnost pro rozvoj bydlení, jako iniciátor by byla garantem přípravy semináře a postupovala by podle tohoto harmonogramu metodou třech kroků:

Krok číslo 1:

Oslovení zvažovaných účastníků semináře a získání jejich stanoviska o aktivní účasti na semináři včetně návrhu dalších subjektů, které doporučují přizvat s návrhy na témata a přednášející. Současně zjištění stanoviska exekutivy, zda jsou ministerstva ochotna na setkání participovat. (cca do konce června 2015)

Krok číslo 2:

Zpracování konečného programu semináře včetně místa, data konání, obeslání účastníků s podněty k diskuzi, ideálně, když přednášející předem připraví téze svých vystoupení a návrh závěrů, popřípadě předají organizátorům materiály, které chtějí rozeslat spolu s pozvánkou na akci. (července 2015)

Krok číslo 3:

Vlastní provedení semináře, jeho vyhodnocení, zpracování výsledků a předání exekutivě. (září 2015)

 

V této fázi Vás žádám o sdělení, zda považujete navrhované téma za zajímavé, zda a jakou formou jste ochotni spolupracovat, doporučili k účasti regionální odborníky, zástupce municipalit, vlastníků a správců bytového fondu, prostě pracovní korekce a návrhy. O dalších krocích Vás budeme po zpracování podnětů informovat.

 

S úctou a důvěrou