inspirace pro ČR ? (Kopie prezentace JUDr. Ivana Přikryla na konferenci v senátu.)
3 MÁME POKRYTY VŠECHNY MOŽNÉ FORMY PRO BYDLENÍ ?
FORMA BYDLENÍ |
BYDLENÍ NÁJEMNÍ – TRŽNÍ (MÍSTNĚ OBVYKLÉ) NÁJEMNÉEXKLUZIVNÍ I BEŽNÉ NÁJEMNÍ BYDLENÍ – ZA NÁJEMNÉ V MÍSTĚ OBVYKLÉ. |
VLASTNICKÉ – RODINNÉ DOMYVYSOKÉ NÁKLADY NA POŘÍZENÍ (ZÁTĚŽ HYPOTÉKY), DÁLE JEN EKONOMICKÉ NÁKLADY NA PROVOZ A ÚDRŽBY |
VLASTNICTVÍ BYTŮ (BYTOVÉ SPOLUVLASTNICTVÍ)VĚTŠINA VLASTNICTVÍ VZNIKLA VÝJMEČNĚ – LEVNOU PRIVATIZACÍ OBECNÍHO ČI DRUŽSTEVNÍHO FONDU, NEODPOVÍDAJÍCÍ CENĚ BYTŮ. NÁKLADY NA PROVOZ POMĚRNĚ NÍZKÉ, ALE CENA NA TRHU PRO NOVÉ ZÁJEMCE TRŽNÍ. |
DRUŽSTEVNÍ BYDLENÍASI TŘETINA Z 800.000 BYTŮ JE JIŽ VE VLASTNICTVÍ. EKONOMICKÝ NÁJEM, ALE PŘEVODITELNOST BYTŮ ZA ÚPLATU JE VYČLEŇUJE MIMO SOCIÁLNÍ SEKTOR. NOVÁ VÝSTAVBA JE MARGINÁLNÍ A MÁ JYNÝ SMYSL. |
NEZISKOVÉ BYDLENÍAŽ NA MARGINÁLNÍ VÝJIMKY BYTŮ VYSTVĚNÝCH PODLE RŮZNÝCH PROGRAMŮ TENTO SEKTOR NEEXISTUJE |
SOCIÁLNÍ BYDLENÍSEM PATŘÍ JAK LIDÉ NA OKRAJI SPOLEČNOSTI, UBYTOVNY, TAK RŮZNÉ FORMY NOUZOVÉHO UBYTOVÁNÍ. |
4 KAŽDÉMU „PATRU“ KORESPONDUJE PŘÍJMOVÁ SKUPINA
Forma bydlení | Příjmová skupina |
Nájemní – tržní | Mix osob s dostatečnými příjmy a na hranici chudoby |
Vlastnické-domy | Osoby schopné nést náklady na pořízení |
Vlastnictví bytů(bytové spoluvlastnictví) | Vlastníci, jejichž příjmy neodpovídají získanému vlastnictví (většinou) |
Dosavadní družstva | Mix původních členů (střední a nižší příjmy) a osob schopných uhradit cenu za převod práv. |
Neziskové bydlení | Neexistuje jako systém, jen výjimky. Lidé z nízkými ale existujícími příjmy, mladí lidé, důchodci. |
Sociální bydlení | Ubytovny, náhradní formy. Lidé na podpoře a sociálních dávkách. |
Kořeny ČR a Rakouska jsou společné v legislativě konce 19.století
Sociální práce s těmi skupinami, které jsou na okraji společnosti je podmínkou
14 V ČEM SE MŮŽEME POUČIT?
15 SOCIÁLNÍ TERÉNNÍ PRÁCE
V České společnosti pro rozvoje bydlení se zabýváme koncepčními pracemi v oblasti sociálního bydlení nejméně posledních 7 let.
Zpracovali jsme desítky různých pracovních návrhů k sociálnímu bydlení, historii a perspektivám družstevního a neziskového bydlení.
Při zpracování podkladů čerpám z osobní zkušenosti a studia modelů. Od roku 1990 v různých pozicích v nevládním sektoru, mezinárodních organizací (CECODHAS 1991, MDS apod.), ve státní správě jsem měl možnost podrobně studovat modely prakticky všech zemích EU (nejen) ale i Kanady, latinskoamerických zemí a Asie. K těmto studiím mám podrobné materiály a analýzy.
O tom je tato přednáška
„KONCEPCE SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ V Čr““ ve verzi počátku ledna je věnována tato přednáška. Zpracovatelé totiž svoji práci „utajují“ do posledního okamžiku, takže poslední verze není k dispozici všem. Proč?
Funkční model sociálního a dostupného bydlení (neboť jen jeden z těchto dvou pojmů sám o sobě je neúplný) musí respektovat určité zásady.
Společnost je rozdělena podle mnohých kritérií, pro dostupnost bydlení je významná stránka příjmová.
Každé skupině příjmové odpovídá v bydlení určitá dostupnost formy. Většinu vyřeší trh nabídkou vlastnického či nájemního bydlení.
Jak příjmová hladina klesá, roste obtížnost na bydlení dosáhnout.
Jak příjmová hladina klesá, schopnost trhu řešit dostupnost bydlení ochabuje.
Vzniká však absurdita. Na samotném dně sílí závislost na dávkách, které, je-li stát nečinný, může opět přilákat trh. A to se stalo u nás. NEJDRAŽŠÍ MODEL. Nejsme jediní, kdo toto podcenili. Proč nevyužít poučení ostatních moderních zemí?
Evropa nás varovala již počátkem devadesátých let, ale nikdo z politiků to nechtěl poslouchat….
Tabulka vyřčené znázorňuje přehledně. (Tabulka 3)
Samozřejmě že nejde o čisté skupiny.
První tři vrstvy se shora existují, fungují, jsou součástí trhu za ceny v místě obvyklé, tedy tržní.
Levnější byty jsou k dostání ve složitějších oblastech, kde je vysoká nezaměstnanost.
Spodní dvě vrstvy nejsou nabízeny vůbec nebo jen nedostatečně.
Tabulka 4
Jednoduchý přehled, jednoduché schéma, složitý problém k řešení. Mnohaletá zanedbanost sociálního bydlení způsobila kumulaci problémů.
Devadesátá léta (Dyba, Klaus, Holman) nechte to být (1993)…….
Miloš Zeman – Přineste zákon o družstevním bydlení….my ho přinesli, ale nic přijato nebylo (spory o nájemné) (1998-2002)
2002-2006 Určité změny, koncepce, zákon o družstvu, Rada vlády – To vše vysublimovalo.
2007/2013 období kde se sociální bydlení neřešilo a hovořilo se o něm nesměle.
Takže tato vláda má nelehký úkol k řešení. Má šanci tento problém vyřešit. Ale jaké řešení zvolí? Komplexní? Doufejme.
Obrázek 5) Dík nešetrné privatizaci 42/1992 Sb – TTT se družstva přeměnila na správní celky, výhodné, osvědčené, bezpečné……
…….ale jen pro stávající členy. … již neplní vše, co v zahraničí. Kde jsou družstevní hodnoty, solidarita, rozvoj, výstavba.
Schází komparace ze zahraničí – třeba sekce CECODHAS
Obrázek 6
Současnost – konečně změna, konečně pokusy řešit tuto situaci.
Snaha zde je, nyní jde jen o to, aby exekutiva přišla s životným, praxí osvědčeným modelem, který bude úplný, ekonomicky udržitelný, nepovede k vyloučení nízkopříjmových skupin.
Obrázek 7
Nechme však minulosti, Z čeho máme dnes obavy?
Heslem vlády je „zastavíme obchod z chudobou“. Tomu heslu rozumím, ale…není zdaleka vším, co je třeba, řeší je to co je vidět, co budí mediální reakce.
Navrhoval bych toto znění:
Nahradíme obchod s chudobou, zneužívání sociálního bydlení novým, funkčním modelem dostupného bydlení, který pomůže lidem s nižšími příjmy i v nesnázích.
tabulka 8
Moderní země Evropy se tomuto segmentu bydlení věnují dlouhodobě. Ale ani my nejsme bez kořenů – společně s Rakouskem nás pojí společné kořeny právní úprwavy. V Rakousku tento model funguje. Je exekutiva schopna předložit argumenty, proč by nefungovala u nás?
Viz tabulka………
Tabulka 8
Tento model je podrobně zpracován, máme v Británii úzké pracovní kontakty.
Důmyslný model sociálního bydlení není dávno jen špinavé, schované a nedůstojné bydlení, není vysavačem na peníze.
Prozření Tatcherové, obnova systému, smíšení fond, pravomoci obcí…. známe tuto historii?
Osobně jej považuji za jeden z možných vzorů a jistě by se zamlouval obcím a městům.
tabulka 10
Skandinávie – to jsou družstva, vyznačují se nákladovým – ekonomickým nájemným, finanční paprticipací. Je to bydlení levnější, odlehčuje pomyslnému sociálnímu dnu.
Čísla jsou v prezentaci – není to model okrajový.
Je to jedna z alternativ pro levnější bydlení.
Holandsko,Benelux Francie – obrázek 11
Tyto země využívají různých neziskových korporací (Holandsko) nebo nájemného s příspěvkem na nájemné. Za pozornost stojí údaje o miliardových částkách, které stát vkládá do různých fondů.
Tabulka 12
Rakouský model je možná pro ČR druhou velkou inspirací.
Fungoval v ČSR do roku 1938/48 – stejně jako v Rakousku nehovoří o neziskovém družstvu ale o obecně prospěšných společnostech BYTOVÝCH. Zákon definuje pravidla výstavby a přidělování levných bytů, hospodaření s nimi, spolupráci s obcemi.
Každá obchodní společnost, vzdá-li se určitých podnikatelských rysů a přijme princip hospodaření dle těchto pravidel, tak může tyto byty provozovoat.
93% tvoří družstva….
Tabulka 13
Telegraficky:
- Ø Neziskovost, právní úprava, a poskytování dočasného ubytování má podmínky ex lege…..
- Ø Nákladové (netržní) nájemné (všechny náklady na provoz a rezervy)
- Ø Minimálně 10 % bytového fondu je v tomto sektoru
- Ø Model musí být kontrolován (veřejná podpora…) ale i běžné hospodaření
- Ø Obec má kompetenci nejen certifikovat potřebné, ale mají oprávnění uzavírat smlouvy s pronajímateli ale též roli vůči investorům, či roli zakladatele neziskové společnosti ekonomicky od obce oddělené.
- Ø Velice významná je sociální práce vedoucí k návratu do většinové společnosti – zaměstnanost, rekvalifikace, soužití, dobré mravy
- Tabulka 14
Definice rolí subjektů – to by měla koncepce obsahovat
ü Stát – musí vytvořit legislativní a nelegislativní rámec, formy poskytování pomoci (diskuse nad rolí SFRB!!). To musí předcházet vlastní tvorbě koncepce.
ü Kontrola – kdo chce veřejné prostředky ten strpět kontrolu – od občanů až ke společnostem. To je neoddělitelná součást koncepce.
ü Obec má významnou roli, ale není sama. Tato oblast je vždy v páru – dostupné neziskové bydlení a pomoc v nouzi lidem na okraji společnosti.
ü Definice výpočtu nájemného v místě obvyklého a neziskového. Ta schází.
Tabulka 15
O tomto tématu budou jistě hovořit další.
Chci jen zdůraznit, že bez každodenní sociální práce systém fungovat nemůže.
Zdá se nám, že role dalších – MMR, MŠMT, MPO nejsou koordinovány – kdo jiný než vláda by měla vymezit koncepční rámec předcházející legislativě – třeba zmocněncem…..
V manuálu – výstavba s rozumnou podporou – návratnost vyšší než investice, nehledě na zaměstnanost.
Tabulka 16 DOPORUČENÍ
Viz tabulka – komentář příliš netřeba. Chovejme se podle dobrých zkušeností získaných v Evropě.
- Ø NEŘEŠME JEN UBYTOVNY – TO JE MÁLO
- Ø POKUD RESTRIKCE PLATEB PROVOZOVATELŮM UBYTOVEN BUDE VYSOKÁ, UVĚDOMME SI ŽE PODNIKATELÉ NEMAJÍ ŽÁDNOU ODPOVĚDNOST ZA JEJICH PROVOZOVÁNÍ, ONI NEJSOU NOSITELÉ SOCIÁLNÍ ODPOVĚDNOSTI A MOHOU KDYKOLIV ČINNOST UKONČIT ( EXISTUJÍ ŘEŠENÍ, NAPŘÍKLAD DÁT TÉTO ČINNOSTI ZÁKLADNÍ RÁMEC JAKO ALESPOŇ ŽIVNOST VÁZANÁ A STANOVIT PODMÍNKY PRO PROVOZOVÁNÍ A LICENCOVÁNÍ)
- Ø MUSÍME OBNOVIT NEZISKOVÝ SEKTOR – CÍLOVÉ SKUPINY – MLADÍ, SENIOŘY, NIŽŠÍ PŘÍJMY. BEZ TOHOTO SEKTORU BUDE KONCEPCE NEÚPLNÁ A NEFUNKČNÍ. TO JE ZAHRANIČNÍ ZKUŠENOST. JE EXEKUTIVA OCHOTNA SVŮJ POSTUP KORIGOVAT? NEBO SE BUDE CHOVAT TAK, JAK V MINULOSTI – NIC NÁM NĚŘÍKEJTE, SAMI VÍME JAK TO MÁ BÝT?
- Ø TÉŽ ZPACKANÉ NORMY NOZ A ZOK, TAKÉ SPORY O NÁJEMNÉ…TO JE ÚKOL SÁM O SOBĚ K ŘEŠENÍ – ALE INICIATIVA JE JEN CHABÁ.
- JAKÝ BUDE LEGISLATIVNÍ „NOSIČ“?
BUĎ BUDE JEN JEDEN KODEXOVÝ ZÁKON O SOCIÁLNÍM BYDLENÍ ZAHRNUJÍCÍ TÉŽ NEZISKOVOU SFÉRU, NEBO ZÁKONŮ NĚKOLIK. OBOJÍ JE MOŽNÉ, ALE JE TŘEBA ONOHO RÁMCE, CO VŠE CHCEME ŘEŠIT.
NENECHME SE ODRADIT RESTRIKTIVNÍ OTÁZKOU VEŘEJNÉ PODPORY – PRÁVĚ S ODVOLÁNÍM NA SYSTÉMY OSTATNÍCH ZEMÍ EU. SOCIÁLNÍ DRUŽSTVO JIŽ UPRAVENO JE….
To co nám doposud scházelo, bylo právě mj. bydlení neziskové.
Byla V ROCE 2005 USTAVENA Rada vlády pro družstevnictví, o její obnovení nemá vláda zájem, nebo neumí domyslet, jaký by mohl být její přínos? Zvažovali jsme též post Zmocněnce vlády pro sociální a dostupné bydlení jako koordinátora prací podle vládou schváleného rámce – ale to je našeptávání exekutivě a to politici ani státní úředníci nemají rádi…. Meškáme, marníme čas.
To ale neznamená, že nelze tyto záměry realizovat.
ČSRB JE PŘIPRAVENA PRACOVAT ALE VELKÉ TÝMY NEJSOU DOBRÝM NÁSTROJEM. PRACOVNÍ SKUPINA MALÁ, POSUZOVATELÉ, DISKUSE…….
Praha, 27. leden 2015