Sociální bydlení v Evropě
inspirace pro ČR ? (Kopie prezentace JUDr. Ivana Přikryla na konferenci v senátu.)
Obrázek číslo 2 KDE HLEDAT INSPIRACI PRO KVALITNÍ A ÚSPĚŠNÝ MODEL DOSTUPNÉHO A SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ ?
´Každé skupině obyvatel má být přiřazena určitá forma přístupného a důstojného bydlení.
´Bytový trh jich většinu vytváří a funguje. Pracuje nejen na principu poptávky a nabídky ale i na základě podnikatelského záměru, jehož podstatou je zisk. Podstatná část populace formou podpory hypotéčního úvěrování směřuje k zajištění bydlení vlastními prostředky stát podporou toto jen stimuluje.
´Vždy existuje skupina obyvatel, pro které z hlediska jejich příjmů je zajištění bydlení obtížnější, mnohdy pak nedostupné
´Ne všechny případy jsou důsledkem neochoty občana pracovat a vynakládat na bydlení část svých příjmů.
´Existují skupiny obyvatel žijící jen v závislosti na sociálním systému, podporách.
´Nejsme výjimkou, taková situace je ve všech zemí (nejen) EU. Jak tuto situaci řeší oni ?
3 MÁME POKRYTY VŠECHNY MOŽNÉ FORMY PRO BYDLENÍ ?
| FORMA BYDLENÍ |
| BYDLENÍ NÁJEMNÍ – TRŽNÍ (MÍSTNĚ OBVYKLÉ) NÁJEMNÉEXKLUZIVNÍ I BEŽNÉ NÁJEMNÍ BYDLENÍ – ZA NÁJEMNÉ V MÍSTĚ OBVYKLÉ. |
| VLASTNICKÉ – RODINNÉ DOMYVYSOKÉ NÁKLADY NA POŘÍZENÍ (ZÁTĚŽ HYPOTÉKY), DÁLE JEN EKONOMICKÉ NÁKLADY NA PROVOZ A ÚDRŽBY |
| VLASTNICTVÍ BYTŮ (BYTOVÉ SPOLUVLASTNICTVÍ)VĚTŠINA VLASTNICTVÍ VZNIKLA VÝJMEČNĚ – LEVNOU PRIVATIZACÍ OBECNÍHO ČI DRUŽSTEVNÍHO FONDU, NEODPOVÍDAJÍCÍ CENĚ BYTŮ. NÁKLADY NA PROVOZ POMĚRNĚ NÍZKÉ, ALE CENA NA TRHU PRO NOVÉ ZÁJEMCE TRŽNÍ. |
| DRUŽSTEVNÍ BYDLENÍASI TŘETINA Z 800.000 BYTŮ JE JIŽ VE VLASTNICTVÍ. EKONOMICKÝ NÁJEM, ALE PŘEVODITELNOST BYTŮ ZA ÚPLATU JE VYČLEŇUJE MIMO SOCIÁLNÍ SEKTOR. NOVÁ VÝSTAVBA JE MARGINÁLNÍ A MÁ JYNÝ SMYSL. |
| NEZISKOVÉ BYDLENÍAŽ NA MARGINÁLNÍ VÝJIMKY BYTŮ VYSTVĚNÝCH PODLE RŮZNÝCH PROGRAMŮ TENTO SEKTOR NEEXISTUJE |
| SOCIÁLNÍ BYDLENÍSEM PATŘÍ JAK LIDÉ NA OKRAJI SPOLEČNOSTI, UBYTOVNY, TAK RŮZNÉ FORMY NOUZOVÉHO UBYTOVÁNÍ. |
4 KAŽDÉMU „PATRU“ KORESPONDUJE PŘÍJMOVÁ SKUPINA
| Forma bydlení |
Příjmová skupina |
| Nájemní – tržní |
Mix osob s dostatečnými příjmy a na hranici chudoby |
| Vlastnické-domy |
Osoby schopné nést náklady na pořízení |
| Vlastnictví bytů(bytové spoluvlastnictví) |
Vlastníci, jejichž příjmy neodpovídají získanému vlastnictví (většinou) |
| Dosavadní družstva |
Mix původních členů (střední a nižší příjmy) a osob schopných uhradit cenu za převod práv. |
| Neziskové bydlení |
Neexistuje jako systém, jen výjimky. Lidé z nízkými ale existujícími příjmy, mladí lidé, důchodci. |
| Sociální bydlení |
Ubytovny, náhradní formy. Lidé na podpoře a sociálních dávkách. |
5 ÚVAHA NAD ROLÍ STÁVAJÍCÍCH BYTOVÝCH DRUŽSTEV…
´Nešetrnou a bezdůvodnou privatizací se 800.000 bytů vystavěných s 50% pomocí státu přesunula na volný trh.
´Družstva ztratila hodnoty, která v moderním světě jsou definiční podstatou této formy – jako je solidarita, trvalý rozvoj a nová výstavba, vyznávání hodnot demokratického řízení. Stala se dobrými správci smíšeného bytového fondu s kontrolou ekonomických nákladů za služby ze strany členů a vlastníků.
´Jejich role na trhu již není uspokojení bydlení pro občany s nižšími příjmy- pro nebydlící. Ani, téměř bez výjimek, neprojevují zájem o další výstavbu. Poskytují však kvalitní bydlení s neziskovými náklady pro 800.000 domácností a je třeba je podporovat.
´Předseda SČMBD byl v předchozích letech (rotujícím) předsedou CECODHAS (Komise zemí EU pro sociální bydlení). Přesto tato významná instituce o další novou výstavbu a nabídku levných bytů zájem neprojevuje.
6 MODERNÍ BYTOVÁ POLITIKA
´Moderní bytovou politikou rozumíme vytváření vhodného právního, institucionálního a fiskálního prostředí pro aktivity všech aktérů na trhu s byty. (
www.mmr.cz)
´Nástrojem je pak „Koncepce bytové politiky“ schvalovaná vládou a ta je pro rezorty závazný strategický dokument s konkrétními cíli.
´Tvorba koncepcí nebyl „šálek čaje“ pro předchozí vlády, přesto však pro bydlení koncepce schválena byla, ovšem je jí třeba korigovat, doplnit. To se nyní děje.
´Trh s byty tvoří právní úprava a nástroje pro vlastnické, nájemní a družstevní bydlení, dále zvyšování finanční dostupnosti pro domácnosti včetně sociálních dávek (
www.mmr.cz)
´Jsme tedy v situaci, kdy nám exekutiva předkládá určité návrhy a my je posuzujeme jako odborníci, zda vytváří úplné a kompletní spektrum nabídky pro všechny skupiny obyvatel.
7 SOCIÁLNÍ BYDLENÍ. CO TATO SOUČÁST BYTOVÉ POLITIKY ZAHRNUJE?
´Vláda si doposud všímala definice sociálního bydlení jen jako kritéria velikosti bytů pro sníženou sazbu DPH. Byty a domky pod určenou mez (byty 120 m2, domky 350 m2). Nyní tento pohled mění.
´Zpracovává koncepce sociálního bydlení a následovat bude legislativní úprava.
´Naše obava spočívá v tom, zda se však nová legislativa nedotýká pouze jedné části problematiky-zvýšení dostupnosti bydlení pro osoby, které jsou nyní bez domova, žijí v nejistých či nevyhovujících podmínkách nebo pomoci osobám ohrožených ztrátou bydlení. (Koncepce sociálního bydlení 2015-2020 strana 117)
´Takový model by byl příliš restriktivní a neúčinný. Vycházíme z informací, které jsou k dispozici ke dni 20. ledna 2015
´Abychom vysvětlili z čeho takový závěr dovozujeme podívejme se do historie a do zahraničí.
8 HISTORICKÝ KONTEXT
´Moderní forma zajištění důstojného bydlení se počátkem datuje do konce 18 století. Jednalo se o různé formy hromadného ubytování, více méně přenocování, mnohde pak chudobince pro nezaopatřené rodiny s dětmi.
´Británii vznikly moderní formy bytových městských asociací cca před 200 lety. Šlo o levné nájemní bydlení.
´V Rakousku – Uhersku byl přijat dne 9.4.1873 zákon číslo 70 upravující mj. též činnost družstev bytových. (společenstvo bytové).Ta podle definice usilovala o „zmenšení výdajů svých členů při zajištění bydlení“.
´Ve Francii dle zákona ze dne 30.listopadu 1894 vznikají byty s příspěvkem na výstavbu a nájem známé pod zkratkou HLM. Dnes vlastní tyto organizace 4,3 mil. Bytů a bydlí v nich 10 mil. Obyvatel. Stejný systém funguje ve Švýcarsku, Kanadě (Quebeck), Alžírsku, Senegalu….
9 VELKÁ BRITÁNIE
´V Británii existuje celé spektrum neziskových organizací, které, v součinnosti s municipalitou zajišťují bydlení pro občany v problémech.
´Model existuje 200 let a Housing Asociations dnes pronajímají 2,5 milionů bytů. Jsou sdruženy v NHF – National Housing Federation s 1000 členy, organizacemi.
´Jde o propracovaný model. Obce analyzují situaci žadatelů, rozhodnou zda je poskytnout do seznamu sociálně potřebných a ve spolupráci s různými subjekty jim byt „přidělí“. Jde o byty bytových asociací, různých nadací, ale i soukromých pronajímatelů či o vlastní bytový fond obcí.
´Ve stavebním řízení má obec právo žádat a ovlivnit výstavbu jakémukoliv investorovi požadavkem aby určité procento bytů bylo využitelné pro levné bydlení.
´Metodickou pomoc obcím i asociacím zajišťuje nadace (THFC) pro kterou pracuje též poradenská skupina zajišťující financování výstavby (
www.thfcorp.com)
´Podrobná studie byla předána MMR a je k dispozici ke studiu.
10 SKANDINÁVIE
´HSB – Švédská Družstevní asociace bydlení je sdružení organizované na národní, regionální a místní úrovni, což představuje 33 regionálních družstev. Téměř 4.000 družstev vlastní a pronajímá svým členům 344.000 bytů s nákladovým nájemným.
´Je členem CECODHAS a Nordic Co-operative and social housing, stejně jako Norsko a ostatní země
´NBBL je Norský svaz bytových družstev, sdružující družstev. Největším je OBOS Oslo, které má 150.000 členů. Každý dům má právní subjektivitu a sdružují se v mateřském, správním družstvu.
´Družstva sdružená v NBBL mají 900.000 členů a 440.000 bytů s nákladovým nájemným.
11 HOLANDSKO,BENELUX, FRANCIE
´Bytový fond v Holandsku čítá 6.811 000 bytů. 35% z nich tvoří byty sociální, pod kterými rozumí jak neziskové formy tak i dočasné ubytování.
´Existuje 5 velkých fondů, dva z nich se zabývají levným sociálním pronájmem (Korporace). Sdružují se v Ústředním fondu – Central Fonds voor de Volkshuisvesting (CFV). Ten založil stát v roce 1988.
´Lucembursko – sociální byty tvoří 8% nájemních bytů.
´Valonsko – Societé du Logement Walone mají 103.700 bytů
´Vlámsko – VMSW Valonská společnost pro sociální bydlení spravuje 117 sdružení poskytující sociální bydlení.
´Francie Habitation à Loyer Modéré HLM – nájemní kontrolované bydlení tvoří 16% všech bytů ve Francii. Jsou to firmy jak soukromé tak veřejné, ale dodržují pravidla stanovená zákonem o výstavbu a výši nájemného.(„rent-controlled housing“)
12 RAKOUSKO
´V Rakousku existuje řada způsobů poskytování levného bydlení mimo bytů na volném trhu.
´Poskytují je obce, ale o neziskové právnické osoby, společnosti.
´Zákon definuje pravidla neziskového pronajímání. Definuje obecně prospěšné bytové společnosti, kterými může být jakákoliv firma recipující podmínky zákona do statutů.
´Tento bytový fond v současné době představuje asi 23% z celkového bytového fondu v zemi.
Kořeny ČR a Rakouska jsou společné v legislativě konce 19.století
13 SPOLEČNÉ PRINCIPY
´Na chudobě se nevydělává, ale podmínkou je udržitelná ekonomická existence. Tedy neziskové, ale ani ne ztrátové.
´Všechny země mají formy neziskového sektoru v praxi. Ač jsou historicky odlišné, společné znaky vykazují. Pravidla pro výstavbu, nákladové nájemné, kontrola hospodaření.
´Procento levného (nájemního, družstevního) se pohybuje nad 10% z celkového bytového fondu té které země. U nás fakticky neexistuje (cca 30.000 bytů za 25 let)
´Je vesměs kontrolován samosprávnými neziskovými svazy, spolky, sdruženími, které pro stád provádí kontroly hospodaření a metodicky pomáhá při výstavbě, správě a provozu.
´Vznikají soukromé i veřejné fondy pro financování, stát na programy přispívá.
´Obce jsou rozhodujícími subjekty v povolování a vyžadování výstavby, v řízení o „přidělení“ obydlí.
Sociální práce s těmi skupinami, které jsou na okraji společnosti je podmínkou
14 V ČEM SE MŮŽEME POUČIT?
´Stát vytváří legislativní rámec pro konstituci subjektů, pravidla výstavby a jejich financování či povolování.
´Kdo chce veřejnou pomoc, musí dodržovat daná pravidla.
´Obec je iniciátor, ale není bez pomoci a systému státu.
´Nikde se nepochybuje, že dvojčetem sociálního bydlení pro lidi na okraji společnosti je neziskový sektor. Podmínkou udržitelnosti je sociální práce jako podmínka proti segregaci určitých skupin obyvatel (imigranti – Romové, Afričané)
´Osvědčuje se kombinovaná výstavba investorem – část bytů nadstandardních na volný trh, část důstojných a malometrážních pro sociální a neziskový sektor.
´Kromě kalkulace ceny v místě obvyklé jsou definovány ceny nákladové.
15 SOCIÁLNÍ TERÉNNÍ PRÁCE
´Některé atributy sociálního bydlení se zdají být až příliš radikální. Platí ale zásada – žádáš-li pomoc, musíš dodržovat pravidla včetně kontroly, monitoringu.
´Přidělením bytu začíná terénní práce s cílem navrátit občana zpět do většinové společnosti.
´Proto koncepce musí pamatovat na prevenci, výchovu a vzdělávání…
´Tedy naši koncepci byl měl tvořit širší tým – nejen MPSV a MMR, ale lidskoprávní odbor ÚV, MŠMT, MPO ale i další.
´Již v kalkulacích ke koncepci i v materiálech které dostáváte jsou kalkulace multiplikačních efektů. Státu se podpora neziskové výstavby vyplatí.
16´ZÁVĚREČNÍ REZUMÉ
Našim problémem nejsou jen „divoké ubytovny“ vznikající nečinností státu a „mezerou“ na trhu.
´I jejich řešení musí být citlivé, provozovatelé nenesou vůči státu žádný závazek že službu budou poskytovat.
´Tedy k transformaci ubytoven, k revizi dávkového systému musí přistoupit obnovení neziskového sektoru.
´Nesmíme zavírat oči před dalšími problémy, například seniorů v nájemních bytech, nedostupností malometrážních bytů pro mladé.
´Měli bychom apelovat na politiky že domov znamená mít byt a mít byt je podmínka k založení rodiny a důstojnému žití.
´To vše musí obsahovat Zákon o sociálním bydlení (se samostatnou částí pro neziskové společnost) nebo zákony 2.
´Družstva sociální jsou již upravena, takže jsou pro neziskovou výstavbu předurčena. Je třeba konzultace s DG 23 o slučitelnosti s pravidly EU.
17´NEZISKOVÝ SEKTOR
O jeho nezbytnosti chceme konferenci a exekutivu i politiky přesvědčit.
´Rada vlády pro družstevnictví v roce 2005 – nenalézáme smysl její obnovy? Pracovní družstva, družstva řemeslníků, potenciál družstev o nichž máme zkreslené představy.
´Koncepci sociálního bydlení by měl předcházet Framework, rámec potřebných legislativních a nelegislativních opatření, který by vytvořil cílový model a určil legislativní a nelegislativní kroky k jeho naplnění. Ten by měl předcházet podrobnému rozpracování koncepce a měla by ho schválit vláda.
´Jsem přesvědčen o roli družstev v této oblasti, ale to je téma jiné (následující) přednášky.
_______________________________________________________________
KOMENTÁŘ K PREZENTACI:
V České společnosti pro rozvoje bydlení se zabýváme koncepčními pracemi v oblasti sociálního bydlení nejméně posledních 7 let.
Zpracovali jsme desítky různých pracovních návrhů k sociálnímu bydlení, historii a perspektivám družstevního a neziskového bydlení.
Při zpracování podkladů čerpám z osobní zkušenosti a studia modelů. Od roku 1990 v různých pozicích v nevládním sektoru, mezinárodních organizací (CECODHAS 1991, MDS apod.), ve státní správě jsem měl možnost podrobně studovat modely prakticky všech zemích EU (nejen) ale i Kanady, latinskoamerických zemí a Asie. K těmto studiím mám podrobné materiály a analýzy.
O tom je tato přednáška
„KONCEPCE SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ V Čr““ ve verzi počátku ledna je věnována tato přednáška. Zpracovatelé totiž svoji práci „utajují“ do posledního okamžiku, takže poslední verze není k dispozici všem. Proč?
Funkční model sociálního a dostupného bydlení (neboť jen jeden z těchto dvou pojmů sám o sobě je neúplný) musí respektovat určité zásady.
Společnost je rozdělena podle mnohých kritérií, pro dostupnost bydlení je významná stránka příjmová.
Každé skupině příjmové odpovídá v bydlení určitá dostupnost formy. Většinu vyřeší trh nabídkou vlastnického či nájemního bydlení.
Jak příjmová hladina klesá, roste obtížnost na bydlení dosáhnout.
Jak příjmová hladina klesá, schopnost trhu řešit dostupnost bydlení ochabuje.
Vzniká však absurdita. Na samotném dně sílí závislost na dávkách, které, je-li stát nečinný, může opět přilákat trh. A to se stalo u nás. NEJDRAŽŠÍ MODEL. Nejsme jediní, kdo toto podcenili. Proč nevyužít poučení ostatních moderních zemí?
Evropa nás varovala již počátkem devadesátých let, ale nikdo z politiků to nechtěl poslouchat….
Tabulka vyřčené znázorňuje přehledně. (Tabulka 3)
Samozřejmě že nejde o čisté skupiny.
První tři vrstvy se shora existují, fungují, jsou součástí trhu za ceny v místě obvyklé, tedy tržní.
Levnější byty jsou k dostání ve složitějších oblastech, kde je vysoká nezaměstnanost.
Spodní dvě vrstvy nejsou nabízeny vůbec nebo jen nedostatečně.
Tabulka 4
Jednoduchý přehled, jednoduché schéma, složitý problém k řešení. Mnohaletá zanedbanost sociálního bydlení způsobila kumulaci problémů.
Devadesátá léta (Dyba, Klaus, Holman) nechte to být (1993)…….
Miloš Zeman – Přineste zákon o družstevním bydlení….my ho přinesli, ale nic přijato nebylo (spory o nájemné) (1998-2002)
2002-2006 Určité změny, koncepce, zákon o družstvu, Rada vlády – To vše vysublimovalo.
2007/2013 období kde se sociální bydlení neřešilo a hovořilo se o něm nesměle.
Takže tato vláda má nelehký úkol k řešení. Má šanci tento problém vyřešit. Ale jaké řešení zvolí? Komplexní? Doufejme.
Obrázek 5) Dík nešetrné privatizaci 42/1992 Sb – TTT se družstva přeměnila na správní celky, výhodné, osvědčené, bezpečné……
…….ale jen pro stávající členy. … již neplní vše, co v zahraničí. Kde jsou družstevní hodnoty, solidarita, rozvoj, výstavba.
Schází komparace ze zahraničí – třeba sekce CECODHAS
Obrázek 6
Současnost – konečně změna, konečně pokusy řešit tuto situaci.
Snaha zde je, nyní jde jen o to, aby exekutiva přišla s životným, praxí osvědčeným modelem, který bude úplný, ekonomicky udržitelný, nepovede k vyloučení nízkopříjmových skupin.
Obrázek 7
Nechme však minulosti, Z čeho máme dnes obavy?
Heslem vlády je „zastavíme obchod z chudobou“. Tomu heslu rozumím, ale…není zdaleka vším, co je třeba, řeší je to co je vidět, co budí mediální reakce.
Navrhoval bych toto znění:
Nahradíme obchod s chudobou, zneužívání sociálního bydlení novým, funkčním modelem dostupného bydlení, který pomůže lidem s nižšími příjmy i v nesnázích.
tabulka 8
Moderní země Evropy se tomuto segmentu bydlení věnují dlouhodobě. Ale ani my nejsme bez kořenů – společně s Rakouskem nás pojí společné kořeny právní úprwavy. V Rakousku tento model funguje. Je exekutiva schopna předložit argumenty, proč by nefungovala u nás?
Viz tabulka………
Tabulka 8
Tento model je podrobně zpracován, máme v Británii úzké pracovní kontakty.
Důmyslný model sociálního bydlení není dávno jen špinavé, schované a nedůstojné bydlení, není vysavačem na peníze.
Prozření Tatcherové, obnova systému, smíšení fond, pravomoci obcí…. známe tuto historii?
Osobně jej považuji za jeden z možných vzorů a jistě by se zamlouval obcím a městům.
tabulka 10
Skandinávie – to jsou družstva, vyznačují se nákladovým – ekonomickým nájemným, finanční paprticipací. Je to bydlení levnější, odlehčuje pomyslnému sociálnímu dnu.
Čísla jsou v prezentaci – není to model okrajový.
Je to jedna z alternativ pro levnější bydlení.
Holandsko,Benelux Francie – obrázek 11
Tyto země využívají různých neziskových korporací (Holandsko) nebo nájemného s příspěvkem na nájemné. Za pozornost stojí údaje o miliardových částkách, které stát vkládá do různých fondů.
Tabulka 12
Rakouský model je možná pro ČR druhou velkou inspirací.
Fungoval v ČSR do roku 1938/48 – stejně jako v Rakousku nehovoří o neziskovém družstvu ale o obecně prospěšných společnostech BYTOVÝCH. Zákon definuje pravidla výstavby a přidělování levných bytů, hospodaření s nimi, spolupráci s obcemi.
Každá obchodní společnost, vzdá-li se určitých podnikatelských rysů a přijme princip hospodaření dle těchto pravidel, tak může tyto byty provozovoat.
93% tvoří družstva….
Tabulka 13
Telegraficky:
- Ø Neziskovost, právní úprava, a poskytování dočasného ubytování má podmínky ex lege…..
- Ø Nákladové (netržní) nájemné (všechny náklady na provoz a rezervy)
- Ø Minimálně 10 % bytového fondu je v tomto sektoru
- Ø Model musí být kontrolován (veřejná podpora…) ale i běžné hospodaření
- Ø Obec má kompetenci nejen certifikovat potřebné, ale mají oprávnění uzavírat smlouvy s pronajímateli ale též roli vůči investorům, či roli zakladatele neziskové společnosti ekonomicky od obce oddělené.
- Ø Velice významná je sociální práce vedoucí k návratu do většinové společnosti – zaměstnanost, rekvalifikace, soužití, dobré mravy
- Tabulka 14
Definice rolí subjektů – to by měla koncepce obsahovat
ü Stát – musí vytvořit legislativní a nelegislativní rámec, formy poskytování pomoci (diskuse nad rolí SFRB!!). To musí předcházet vlastní tvorbě koncepce.
ü Kontrola – kdo chce veřejné prostředky ten strpět kontrolu – od občanů až ke společnostem. To je neoddělitelná součást koncepce.
ü Obec má významnou roli, ale není sama. Tato oblast je vždy v páru – dostupné neziskové bydlení a pomoc v nouzi lidem na okraji společnosti.
ü Definice výpočtu nájemného v místě obvyklého a neziskového. Ta schází.
Tabulka 15
O tomto tématu budou jistě hovořit další.
Chci jen zdůraznit, že bez každodenní sociální práce systém fungovat nemůže.
Zdá se nám, že role dalších – MMR, MŠMT, MPO nejsou koordinovány – kdo jiný než vláda by měla vymezit koncepční rámec předcházející legislativě – třeba zmocněncem…..
V manuálu – výstavba s rozumnou podporou – návratnost vyšší než investice, nehledě na zaměstnanost.
Tabulka 16 DOPORUČENÍ
Viz tabulka – komentář příliš netřeba. Chovejme se podle dobrých zkušeností získaných v Evropě.
- Ø NEŘEŠME JEN UBYTOVNY – TO JE MÁLO
- Ø POKUD RESTRIKCE PLATEB PROVOZOVATELŮM UBYTOVEN BUDE VYSOKÁ, UVĚDOMME SI ŽE PODNIKATELÉ NEMAJÍ ŽÁDNOU ODPOVĚDNOST ZA JEJICH PROVOZOVÁNÍ, ONI NEJSOU NOSITELÉ SOCIÁLNÍ ODPOVĚDNOSTI A MOHOU KDYKOLIV ČINNOST UKONČIT ( EXISTUJÍ ŘEŠENÍ, NAPŘÍKLAD DÁT TÉTO ČINNOSTI ZÁKLADNÍ RÁMEC JAKO ALESPOŇ ŽIVNOST VÁZANÁ A STANOVIT PODMÍNKY PRO PROVOZOVÁNÍ A LICENCOVÁNÍ)
- Ø MUSÍME OBNOVIT NEZISKOVÝ SEKTOR – CÍLOVÉ SKUPINY – MLADÍ, SENIOŘY, NIŽŠÍ PŘÍJMY. BEZ TOHOTO SEKTORU BUDE KONCEPCE NEÚPLNÁ A NEFUNKČNÍ. TO JE ZAHRANIČNÍ ZKUŠENOST. JE EXEKUTIVA OCHOTNA SVŮJ POSTUP KORIGOVAT? NEBO SE BUDE CHOVAT TAK, JAK V MINULOSTI – NIC NÁM NĚŘÍKEJTE, SAMI VÍME JAK TO MÁ BÝT?
- Ø TÉŽ ZPACKANÉ NORMY NOZ A ZOK, TAKÉ SPORY O NÁJEMNÉ…TO JE ÚKOL SÁM O SOBĚ K ŘEŠENÍ – ALE INICIATIVA JE JEN CHABÁ.
- JAKÝ BUDE LEGISLATIVNÍ „NOSIČ“?
BUĎ BUDE JEN JEDEN KODEXOVÝ ZÁKON O SOCIÁLNÍM BYDLENÍ ZAHRNUJÍCÍ TÉŽ NEZISKOVOU SFÉRU, NEBO ZÁKONŮ NĚKOLIK. OBOJÍ JE MOŽNÉ, ALE JE TŘEBA ONOHO RÁMCE, CO VŠE CHCEME ŘEŠIT.
NENECHME SE ODRADIT RESTRIKTIVNÍ OTÁZKOU VEŘEJNÉ PODPORY – PRÁVĚ S ODVOLÁNÍM NA SYSTÉMY OSTATNÍCH ZEMÍ EU. SOCIÁLNÍ DRUŽSTVO JIŽ UPRAVENO JE….
To co nám doposud scházelo, bylo právě mj. bydlení neziskové.
Byla V ROCE 2005 USTAVENA Rada vlády pro družstevnictví, o její obnovení nemá vláda zájem, nebo neumí domyslet, jaký by mohl být její přínos? Zvažovali jsme též post Zmocněnce vlády pro sociální a dostupné bydlení jako koordinátora prací podle vládou schváleného rámce – ale to je našeptávání exekutivě a to politici ani státní úředníci nemají rádi…. Meškáme, marníme čas.
To ale neznamená, že nelze tyto záměry realizovat.
ČSRB JE PŘIPRAVENA PRACOVAT ALE VELKÉ TÝMY NEJSOU DOBRÝM NÁSTROJEM. PRACOVNÍ SKUPINA MALÁ, POSUZOVATELÉ, DISKUSE…….
Praha, 27. leden 2015
