Jste připraveni na požár? Pokud ne, začněte se modlit. Nebo čtěte.

Při požáru bytu v panelovém domě v Brně se zranilo osm lidí, škoda je asi milion korun

1. 4. 2018

V Brně dnes ráno hořel byt v panelovém domě, hasiči evakuovali celý vchod, celkem 28 lidí. Osm z nich se nadýchalo kouře, čtyři skončili v nemocnici. Požár poškodil stoupačky, vchod následně vyplavila voda. Škoda je podle mluvčího hasičů Jaroslava Mikošky asi milion korun. Příčina požáru zůstává v šetření. Hasiči k požáru výškové budovy v bystrcké ulici Ondrouškova vyjeli kolem 5:30. „V době našeho příjezdu stál muž v bytě, ve kterém hořelo, na balkoně, zachránili jsme ho pomocí vyváděcí masky, nic se mu nestalo,“ uvedl mluvčí. Hasiči byt uhasili asi za půl hodiny, podle Mikošky vyhořel téměř celý. Evakuovaní se postupně začali vracet zpět do svých bytů kolem osmé hodiny.
TOLIK BĚŽNÁ ZPRÁVA Z TISKU. Autor: ČTK
Běžná zpráva ?
Ale kdeže. Velký problém. Máme 60.000 Společenství vlastníků, 600.000 bytů družstevních. Většina panelových domů byla vystavěna před více než 30 lety. Kdy naposled byla ve Vašem domě provedena kontrola požární ochrany? Nebojíte se, že neplnění povinností vlastníka někdo zaplatí a škody budou milionové? Že pojišťovny nebudou krýt škodu?
Již před několika lety jsem publikoval odborný materiál, jeho správnost byla revidována odborníky HZS Ministerstva vnitra ČR.
Nedodržení způsobí scénu jako z filmu Formana – dům shoří. Ale co ohrožení života, ztráta majetku? Raději se tím začněte zabývat.
ODBORNÝ MATERIÁL:

A POŽÁRNÍ OCHRANY

 

POŽÁRNÍ DVEŘE V BYTOVÝCH DOMECH (BYTECH)

 

OBSAH:

a)      Povinnosti správce / vlastníka bytového fondu

b)      Institut péče řádného hospodáře a odpovědnost za způsobenou škodu

c)      Zvláštní část – Identifikace problému

d)      Prevence

e)      Povinnosti správce dle příslušných norem

f)       Osvěta

g)      Publicita

h)      Pilotní projekt

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

A.    OBECNÁ ČÁST:

 

a)      Povinnosti správce /vlastníka bytového fondu.

V oblasti požární prevence lze snadno povinnost správce dovodit. Obecně má správce pro svěřené objekty zajistit splnění všech zákonných požadavků na provoz, tedy příslušných revizí, atestů zajišťující bezpečný provoz domu. V této oblasti jde zejména o naplnění povinností podle zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů v souladu s podrobnostmi podle vyhlášky 202/1999 Sb., (viz úplné znění v příloze číslo 1). Pokud by tuto povinnost nesplnil, neplní požadavek řádného výkonu správy a může odpovídat za škodu, kterou tím způsobí. Ta může být, v lepším případě vyjádřena sankcí od kontrolních orgánů, zjistí-li tyto nesoulad správními a technickými normami, v horším případě náhradou škody vzniklou na majetku v případě požáru, kdy jednou z příčin vzniku škody bude nedodržení příslušných předpisů o požární ochraně.

 

b)      Péče řádného hospodáře a důsledky její porušení v obchodních korporacích.

Péče řádného hospodáře je jednou ze základních povinností členů orgánů společnosti.

S novou právní úpravou účinnou od 1. 1. 2014, tedy zejména se zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“) a zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), se v českém právním prostředí objevilo mnoho změn. Je třeba proto pomoci při orientaci v nové úpravě odpovědnosti členů statutárních orgánů obchodních korporací, tedy bývalých obchodních společností.

 

1.      Péče řádného hospodáře a podnikatelský úsudek 

Povinnost jednat s péčí řádného hospodáře je stanovena v § 159 NOZ. Nově však tato povinnost dopadá nejen na členy statutárních orgánů obchodních korporací, avšak na členy jakéhokoliv voleného orgánu, tedy i např. na členy orgánů neziskových společností. Povinnost péče řádného hospodáře je definována jako výkon funkce s potřebnou loajalitou, znalostmi a pečlivostí. Lze tedy takovou odpovědnost dovodit pro volené funkcionáře samospráv, nepochybně též společenství vlastníků.

 

Dle ustanovení § 51 ZOK, které zavádí tzv. pravidlo podnikatelského úsudku, které je v zahraničí známé pod pojmem „business judgement rule“, jedná „pečlivě a s potřebnými znalostmi“ ten, kdo s přihlédnutím k okolnostem v dobré víře jedná:

  • ·                 loajálně
  • ·                 v obhajitelném zájmu obchodní korporace; a informovaně. 

Pokud tedy člen statutárního orgánu dodrží výše uvedené podmínky, nebude vystaven postihu za porušení péče řádného hospodáře ani tehdy, pokud jeho jednání nevede k prospěchu korporace. Nejedná se tedy o odpovědnost za výsledek.

 

 

2.      Obrácení důkazního břemene

Zda však člen statutárního orgánu plní řádně svou povinnost jednat s péčí řádného hospodáře, je tento člen nucen vždy sám prokazovat, neboť dle ust. § 52 odst. 2 ZOK, je-li sporné, zda člen statutárního orgánu jednal s péčí řádného hospodáře, tíží důkazní břemeno právě tohoto člena.

Je tedy nezbytné, aby každý člen statutárního orgánu pečlivě uchovával podklady, ze kterých vycházel při svém rozhodnutí (zejména stanoviska odborníků) a mohl tak v případě nutnosti prokázat, že jednal dostatečně informovaně, loajálně a v zájmu korporace.

 

3.      Ručení za závazky korporace při porušení péče řádného hospodáře

Ustanovení § 159 NOZ upravuje nejen povinnost jednat s péčí řádného hospodáře pro všechny členy volených orgánů, ale také zakládá přímou odpovědnost těchto členů ve vztahu k třetím osobám. Tato odpovědnost bude dána, pokud člen voleného orgánu

(i)                                   byl povinen nahradit škodu korporaci vzniklou v souvislosti s výkonem funkce,

(ii)                               škodu korporaci nenahradil a

(iii)                           třetí osoba (věřitel) se nedomůže plnění závazku na korporaci. 

V takovém případě příslušný člen voleného orgánu (např. jednatel korporace) bude věřitelům společnosti ručit celým svým majetkem za splnění jejích závazků.

 

 

 

4.      Povinnost vydat prospěch

Vyjma povinnosti nahradit korporaci újmu, kterou člen statutárního orgánu korporace způsobí v souvislosti s výkonem své funkce, je podle ust. § 53 ZOK povinen rovněž vydat korporaci prospěch získaný takovou činností. Není-li vydání prospěchu možné, musí člen orgánu nahradit tento získaný prospěch v penězích. Tak se může stát např. v případě uzavření nevýhodné smlouvy s obchodní korporací, na níž bude člen orgánu osobně zainteresován.

 

5.      Insolvence a odpovědnost statutárního orgánu za úpadek korporace 

Nejspíše nezávažnější změny doznala odpovědnost za odpovědnost statutárního orgánu za úpadek korporace. Jelikož je dle ZOK možné založit např. společnost s ručením omezeným s vkladem společníka ve výši pouhé 1,- Kč, je nutné zpřísnit odpovědnost členu statutárních orgánů v případech, kdy jejich jednání vede až k úpadku společnosti. Každý člen statutárního orgánu je tedy osobně odpovědný za finanční zdraví obchodní korporace, kterou řídí. Pokud ji neodborným výkonem funkce přivede k úpadku, bude osobně odpovědný, a to i vlastním majetkem. 

 

5.1.Vydání prospěchu

Pokud si je člen statutárního orgánu vědom kritického stavu v korporaci a neučiní vše potřebné a rozumně předpokládané k odvrácení insolvenčního řízení, bude dle § 62 ZOK povinen na vydat na výzvu insolvenčnímu správci veškerý prospěch, který v souvislosti s výkonem funkce získal, a to za období 2 lez zpětně od právní moci rozhodnutí o úpadku korporace. To se uplatní i na bývalé členy statutárního orgánu, jejichž výkon funkce přivedl korporaci k úpadku.

Rozsah vydání prospěchu pak bude spočívat nejen ve vydání všech plnění dle smlouvy o výkonu funkce, ale i tzv. jiného prospěchu získaného od korporace, kterým může být např. poskytnutí služeb. Pokud v takovém případě nebude vydání prospěchu možné, je nutné jej dle § 62 odst. 2 ZOK nahradit v penězích.

 

5.2.Ručení za dluhy korporace při úpadku

Vedle vydání veškerého prospěchu za období až dvou let zpětně, je zásadním aspektem odpovědnosti dle § 68 ZOK ručení členů statutárního orgánu obchodní korporace, a to i bývalých, za dluhy korporace při splnění následujících podmínek:

(i)                 bylo rozhodnuto, že obchodní korporace je v úpadku;

(ii)               člen, a to i bývalý, statutárního orgánu věděl nebo měl a mohl vědět, že obchodní korporace je v hrozícím úpadku a v rozporu s péčí řádného hospodáře neučinil za účelem jeho odvrácení vše potřebné a rozumně předpokládatelné; a

(iii)             o zákonném ručení členů rozhodne soud na návrh věřitele nebo insolvenčního správce.

Toto ustanovení se nepoužije na tzv. krizový management, tedy osoby, které byly do funkce statutárního orgánu prokazatelně ustaveny za účelem odvrácení úpadku nebo jiné nepříznivé hospodářské situace obchodní korporace a svou funkci vykonávaly s péčí řádného hospodáře.

 

5.3.Diskvalifikace z výkonu funkce

Pokud statutární orgán svou činností přivodí úpadek korporace, případně svou nečinností či neodborným výkonem funkce neučiní opatření, aby úpadek korporace odvrátil, může v insolvenčním řízení soud na návrh, avšak i bez návrhu, diskvalifikovat příslušného člena statutárního orgánu z výkonu funkce. Diskvalifikací člena statutárního orgánu se rozumí nucené vyloučení z výkonu funkce ve všech obchodních korporacích, a to na dobu až deseti let.

 

6.  Závěr

S ohledem na výše uvedené lze tedy shrnout, že nová úprava přináší podrobnější úpravu péče řádného hospodáře a zavádí pravidlo podnikatelského úsudku. 

Odpovědnost členů statutárních orgánů obchodních korporací za řádný výkon funkce je přísnější. Nejzávažnější postihy pak hrozí v případě, kdy statutární orgán přivede korporaci k úpadku. V takovém případě mimo jiné ručí za dluhy korporace vlastním majetkem a hrozí až trestněprávní postih, který však přesahuje rozsah tohoto článku.   

Tato nová úprava a přísnější odpovědnost zvýší potřebu po odborném a kvalifikovaném posouzení, kterým člen statutárního orgánu případně bude prokazovat, že svou funkci vykonává řádně. V případě pochybností to totiž bude právě on, kdo bude muset prokázat, že jednal s náležitou péčí. Nebude-li schopen řádný výkon funkce prokázat, vystavuje se riziku přísných postihů. Vždy je tedy vhodné se při důležitém rozhodnutí z pozice statutárního orgánu poradit s odborníkem.

 

 

 

 

 

 

 

 

B.     ZVLÁŠTNÍ ČÁST:

 

Vlastníka (správce) bytového domu zatěžuje celá řada povinností, které je třeba jako řádný hospodář vykonávat. Jde nejen o povinnosti v oblasti hospodaření, vedení účetní dokumentace a výkaznictví, ale i o řadu povinností dané právními předpisy a technickými normami (pakliže se na ně tyto v podrobnostech odvolávají) jako podmínky pro řádný a bezpečný provoz – užívání domu a bytů.

Jde o řadu předepsaných revizí zařízení, například výtahů, rozvodů plynu, elektřiny či tepla, oblast měření a regulací, podmínek pro provoz a v neposlední řadě řada povinností v oblasti požární prevence.

Tato oblast se netýká jen vybavení protipožárním zařízením, hydrantů, hasicích přístrojů a jejich předepsané revize či výměny, péče o hasicí – příjezdové cesty v případě požárů, ale i o funkčnost a provozuschopnost zařízení, které mají zabránit šíření požáru, zejména těch dveří, které mají šíření požáru zabránit.

 

Ministerstvo vnitra, ředitelství Hasičského záchranného sboru k tomu uvádí:

 

  Česká obchodní inspekce (dále jen „ČOI“) provedla ve druhé polovině roku 2013 kontrolu zaměřenou na uvádění požárních dveří na trh. V rámci této kontrolní akce byla provedena kontrola u 10 distributorů a 9 výrobců požárních dveří. Současně ČOI odebrala v tržní síti 4 vzorky požárních dveří s deklarovanou požární odolností EI/EW 30 minut. Po provedení ověřovacích laboratorních zkoušek bylo zjištěno, že 3 z odebraných vzorků nevyhovují výrobcem deklarované požární odolnosti. Jejich požární odolnost se pohybovala v rozmezí 5 až 7 minut (viz příloha). ČOI na základě výše uvedeného a následného zjištění neshod materiálového složení vzorků s vydanými stavebními technickými osvědčeními vyhodnotila tyto požární dveře podle zákona č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků, ve znění pozdějších předpisů jako nebezpečné výrobky. Jedná se výlučně o:

Dřevěné vnitřní dveřní křídlo plné š. 800 mm – typ ADORY I, požární odolnost EW/EI 30 DP3 – výrobce ADOR CZs.r.o., odolaly požáru trvajícímu cca 5 minut.

Dřevěné vnitřní dveřní křídlo plné š. 800 mm- typ FLAMMA, požární odolnost EI1 30-C; EI2 30-C; EW 30-C/DP3 – výrobce MASONITE CZ, s.r.o., odolaly požáru trvajícímu cca 7 minut.

Dřevěné vnitřní dveřní křídlo plné š. 800 mm – typ Standard A1 (konstrukce G01), požární odolnosti EI 30 DP3 – výrobce GERBRICH s.r.o., odolaly požáru trvajícímu cca 7 minut.

Kontrolovaným osobám bylo dne 22. 8. 2014 odesláno oznámení o zahájení správního řízení ve věci vydání rozhodnutí o uložení opatření podle ustanovení § 7 odst. 2 písm. f), g) a h) zákona č. 102/2001 Sb. Opatření spočívá v zákazu uvádění předmětných výrobků na trh, okamžitém stažení již uvedených výrobků z trhu a ve zpětném převzetí výrobků od spotřebitelů. Do doby nabytí právní moci rozhodnutí v této věci je třeba řídit se následujícím doporučením ČOI pro spotřebitele:

„Spotřebitel, který si ověří, že má ve své soukromé stavbě instalovány dveře uvedeného typu a šarže, se může obrátit na prodávajícího nebo výrobce s požadavkem na zpětné převzetí výrobku (oproti vrácení peněz), případně se dohodnout na výměně za odpovídající výrobek.“.

 

I.       Identifikace problému.

Stavby a stavební výrobky musí splňovat určitá, přesně stanovená kritéria. Základem je nařízení EP a rady EU č. 305/2011 (CPR – Construction Products Regulation), které je přímo vymahatelným právním předpisem EU. Stavební výrobky, pro které neexistuje harmonizovaná evropská technická specifikace, se pak posuzují podle nařízení vlády číslo 163/2002 Sb., ve znění nařízení vlády č. 312/2005 Sb.

Dodržování těchto norem kontroluje Česká obchodní inspekce mj. i z hlediska bezpečnosti výrobků. Toto se též týká stavebních výrobků dle nařízení vlády číslo 163/2002 Sb. Kde konkrétní výrobky jsou uvedeny v příloze č. 2 této právní normy.

Na základě uvedených oprávnění probíhají ze strany ČOI kontroly. Jednou z takových akcí pak byla Kontrolní akce „Požární dveře“.

V rámci této akce se ČOI rozhodla zjistit, zda docházelo či dochází k porušení celistvosti požárních dveří, a to formou zjištění skutečného materiálového složení nevyhovujících vzorků. Samotné šetření provedl VVÚD Praha, s.p. a ten zjistil zásadní technologická porušení, která vedla ČOI k vyhodnocení takové situace jako nebezpečné v souladu se zákonem 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti. V druhé polovině roku 2013 pak byla akce opakována z podnětu Ministerstva vnitra, generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Kontrolovala deset distributorů a 9 výrobků, a to laboratorními zkouškami za přítomnosti zástupců ČOI a HZS. Z první šarže 4 výrobků 3 nevyhověly. ČOI dala proto podnět autorizovaným osobám k přezkoumání vydaných certifikátů dle zákona č. 22/1997 Sb.,

V zásadě jde o dobu, po kterou musí dveře /do bytu) odolávat požáru, kde minimální limit činí v závislosti na druhu únikové cesty od 15 minut výše.

Pokud v bytových domech vlastníka dveře na únikových cestách a v určitých případech také vchodové dveře neodpovídají uvedeným požárně bezpečnostním požadavkům, jedná se o správní delikt. Pokud by šlo o osobu fyzickou, (§19 zákona 22/1997 Sb.) lze uložit pokutu až do 20 mil. Kč., pokud by šlo o zneužití označení vadného výrobku jako bezvadného, jeho padělání či pozměnění. U osob právnických bude uložena pokuta do 500.000 Kč, pokud bude zjištěno, že výrobce, dovozce či distributor prodává výrobky, které neodpovídají normám ČOI. Zákon zná i další sankce až do 50. mil Kč, budou-li takové nedostatky zjištěny a majitel nenapraví vadný stav.

V rámci prováděních revizí v budovách pro bydlení v rámci pravidelných kontrol a kontrol dodržování předpisů o požární ochraně podle § 5 odst. 1 písm. e) zákona o požární ochraně je tedy vhodné, požádat některý z oprávněných subjektů provádějící kontroly, aby zjistil faktický stav věci. V opačném případě nezbude než provést nápravu.

U nových staveb, na které se vztahuje záruční doba, by takovou výměnu musel provést dodavatel stavby, a to bezplatně na základě řádné reklamace vady (uplatněné v záruční době).

Vlastník, resp. správce objektu (například v SVJ) je pak povinen vykonávat správu mj. v souladu s § 1189 občanského zákoníku, kdy správa domu zahrnuje vše, co je v zájmu všech spoluvlastníků nutné a účelné pro řádnou péči, přičemž požární dveře jako součást bytu jsou věcí odpovědnosti též vlastníka jednotky. Obdobné povinnosti leží na vlastníku, který byty pronajímá (§ 2201 a.n. občanského zákoníku). Odpovědnost, do které lze bez pochyb zahrnout též, zda příslušné části domů a bytů odpovídají předepsaným normám je tedy nepochybná.

A.)  Prevence:

Neznalostí uvedeného problému vznikají v zásadě dvě rizika.

To první a závažné spočívá v tom, že požární dveře, které neplní potřebnou ochranu osob v případě požáru, ohrožuje životy a zdraví osob, jakož i jejich majetek. Stanovení časových lhůt je nastaveno tak, aby v uvedené lhůtě a podle druhu únikové cesty mohly veškeré osoby bezpečně uniknout z požárem ohroženého objektu.

Druhé riziko je administrativní, sankční. To spočívá zejména v riziku postihů v případě zjištění takového stavu osobou oprávněnou, ale též v odpovědnosti za vzniklou škodu na majetku a zdraví, pokud vlastník, pronajímatel, provozovatel věděl či vědět měl a mohl o neplnění parametrů požárních dveří vědět a tuto situaci bezodkladně neřešil.

Pro zajištění prevence je třeba spolupráce s médii včetně důkazů, že k nežádoucím situacím skutečně v praxi dochází. To si vyžádá spolupráci a informační pomoc od Hasičského záchranného sboru o konkrétních případech. Účelnou se jeví smluvní spolupráce s příslušným technikem požární ochrany nebo s osobou odborně způsobilou (viz § 11 zákona o požární ochraně).

 

II. Jaké jsou tedy povinnosti vlastníka či správce podle příslušných právních norem?

    Odpověď na tuto otázku není jednoduchá, neboť v průběhu času na tuto oblast působila řada norem a předpisů. Z tohoto hlediska jde v podstatě o etapy do roku 2004 resp. do doby, než byly tyto normy harmonizovány s normami Evropské unie.

Ty zavedly též příslušné značení atestace u nových výrobků. V zásadě platí, že kromě takového štítku nejsou povoleny jakékoliv zásahy do těchto dveří bez atestace, že tato změna nemá negativní dopad na jejich protipožární vlastnosti (dodatečné otvory, zámky apod.). Bez výjimky by dveře měly mít zpěňující (červené) pásky, které zamezují proniknutí plamene (nikoliv kouře) mezerou mezi dveřním křídlem a zárubní tím, že při zahřátí zvětšují objem a dveře protipožárně utěsní.

 

Pokud jde o domy „panelové“, vystavěné v letech 1959/1989, pak je třeba rozlišit jednotlivé typové (konstrukční) soustavy. Unifikace výroby však dodávky požárních dveří učinila téměř stejnorodou.

Je nesporné (a dohledatelné), že po celou dobu výstavby všech konstrukčních soustav existovaly v té době platné normy upravující požární vlastnosti dveří. Ty se několikrát měnily (1974/5).

 

Jedním ze zásadních (a nikoliv zanedbatelných) faktorů posuzování kvality výrobků je skutečnost, že dveře v nich jsou pravděpodobně za stanovenou dobou své životnosti. V takovém případě je třeba zabývat se spolu s odborníky, zda je nezbytné zajistit jejich výměnu za dveře, které splňují dnes platnou normou stanovené vlastnosti, resp. jak na vlastnících leží povinnost (a odpovědnost) za jejich výměnu. Správní orgán, popřípadě soud jistě nemůže připustit argumenty, že výměna dveří je ekonomická zátěž (jednak proto, že ceny vyhovujících výrobků podle informace zpracovatele se pohybují v řádu tisíců korun) ale také proto, že „vlastnictví zavazuje k jeho správě“.

 

Významným zdrojem informací je pak předepsaná stavební dokumentace ke každé stavbě, kterou má držet a archivovat vlastník, ale též místě příslušný stavební úřad (kde ji lze též dodatečně v kopii opatřit).

Kvalitní požární či kouřotěsné dveře patří mezi zásadní bezpečnostní opatření a nesporně zatěžuje vlastníka ověřit, zda normám vyhovuje.

 

 

Současný stav je upraven vyhláškou č. 202/1999 Sb.kterou se stanoví technické podmínky požárních dveří, kouřotěsných dveří a kouřotěsných požárních dveří.

Tato norma v § 1 odst. 2 jasně určuje, že požární dveře musí splňovat požadavky požární bezpečnosti a tyto je třeba ověřovat testem nebo výpočtem (§ 3 odst. 3) a to oprávněnou osobou. Tyto vlastnosti musí splňovat po celou dobu životnosti. Dveře musí být označeny písemnou značkou (§5) a to číselnou a též uvedením dosažené požární odolnosti v minutách, též značkou druhu konstrukce.

Z uvedeného je nesporné, že vlastník či správce nemovitosti (družstvo, společenství) je povinen prověřit, zda ve vlastněných (spravovaných) nemovitostech protipožární dveře odpovídají požadavkům této vyhlášky, a to jednak ověřením ve stavební dokumentaci k domu a též fyzickou kontrolou označení a skutečných vlastností (též se zřetelem na dobu životnosti dveří).

K realizaci takového závěru lze pak doporučit následující opatření:

(i)     Ověřit použité typy dveří dle stavební dokumentace z doby kolaudace včetně doby životnosti výrobku,

(ii)  Ověřit fyzickou kontrolou, zda jsou dveře opatřeny nejen protipožární páskou, ale též štítkem s údaji viz výše.

(iii)                       Nesplňují-li dveře oba uvedené požadavky pak jde nesporně o stav ohrožující požární bezpečnost v domě a je třeba nahradit vadný výrobek bezvadným.

Má-li odpovědná osoba, ať je to vlastník, či vlastníkem sjednaný a pověřený správce dostát své ze zákona vyplývající odpovědnosti, pak musí bezodkladně provézt ověření viz výše a závadný stav vlastníku/ům oznámit s příslušným poučením o nezbytnosti i zákonné odpovědnosti závadný stav řešit.

III.             Osvěta

Česká společnost pro rozvoj bydlení zajistí ve smyslu své činnosti příslušnou publicitu těchto zjištění. Ta je jistě jistým druhem osvěty, prevence, ale základem mohou být odborné semináře či informační listy, které vlastníkům i pronajímatelům tyto informace sdělí, včetně webových stránek. Osvěta nesmí být zaměněna s reklamou, ovšem je třeba ozřejmit, že nahrazení nevyhovujícího výrobku novým, certifikovaným, a tedy bezvadným je otázka v řádu 3-4 tis Kč/dveře. Současně je vhodné zjistit stanoviska pojišťoven, zda a jakou formou budou tento stav zohledňovat při stanovení výše pojistky domu/bytu.

 

IV.              Publicita

Výsledky této činnosti v oblasti prevence a osvěty je třeba publikovat, aby veřejnost včetně laické znala problém a hledala jeho řešení. Doporučuji též spolupráci se zájmovými spolky a velkými poskytovateli bydlení.

V.                Aktualizace

Při požáru bytu v panelovém domě v Brně se zranilo osm lidí, škoda je asi milion korun

1. 4. 2018

V Brně dnes ráno hořel byt v panelovém domě, hasiči evakuovali celý vchod, celkem 28 lidí. Osm z nich se nadýchalo kouře, čtyři skončili v nemocnici. Požár poškodil stoupačky, vchod následně vyplavila voda. Škoda je podle mluvčího hasičů Jaroslava Mikošky asi milion korun. Příčina požáru zůstává v šetření. Hasiči k požáru výškové budovy v bystrcké ulici Ondrouškova vyjeli kolem 5:30. „V době našeho příjezdu stál muž v bytě, ve kterém hořelo, na balkoně, zachránili jsme ho pomocí vyváděcí masky, nic se mu nestalo,“ uvedl mluvčí. Hasiči byt uhasili asi za půl hodiny, podle Mikošky vyhořel téměř celý. Evakuovaní se postupně začali vracet zpět do svých bytů kolem osmé hodiny. (Zdroj: ČTK)

 

JUDr. Ivan Přikryl

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *