Izrael-Gaza.

Když jsme přes Egypt a letiště v Arischi odjeli autobusy OSN do Gazy, čekalo nás nejméně 30 televizních kamer. Nasedli na motorky a všude nás sledovali, každou reakci delegace, kterou tvořilo 40 poslanců Evropského parlamentu. Já ji měl na starost organizačně.

Palestinci  nás vedli od rozbombardovaného domu k domu, ukazovali zničenou část univerzity a tvrdili, že to vše bez jakéhokoliv důvodu udělali Izraelci. Prý přiletěli vrtulníkem, řekli do reproduktorů „vzdalte se“ a pak dům rozstříleli. Alespoň tak to bylo prezentováno.

Uplynulo pár dní a my jsme byli jen těsně za hranicí pásma Gazy, avšak na izraelské straně, v městečku Siderot. Tam jsme ale viděli jiný obrázek. Trvalé odstřelování raketami ze strany Gazy trvá již mnoho let. Mateřská školka má kryt se stropem 1,5 m betonu. Děti na zvuk sirén okamžitě bez výzvy utíkají do úkrytu. Mají na to jen pár desítek vteřin. Prý bylo odpáleno přes 12.000 raket. Izrael útočí jen na místa, kde se rakety podomácku vyrábějí.

No ono to jsou rakety „samorobo“. Kus roury, navařená křidélka stabilizátorů, betonová hlavice, to vše nacpáno nějakým palivem. Moc daleko neuletí, ale pár kilometrů na Izraelskou stranu ano. Zabíjí kinetickou energií, většinou nevybuchují. Ale zabíjí.

Je to jako když sousedí dva lidé. Jeden má jen prak a ocelové kuličky, druhý hezký dům a laserovou pušku. Ten s tou puškou nikoho nenapadá, ten s prakem pořád střílí přes plot. Až trefí do hlavy kohokoliv živého, zabije ho to. Pak otec rodiny vezme tu laserovou pušku a ze střechy domu agresora zastřelí. A  rodina „toho s prakem“ křičí „proti našim prakům použil nejmodernější zbraně!“.

Soudit to je těžké. Hlavně když Iránci či kdokoliv jiný, kdo má zájem aby v této části světa nebyl klid, dodá Palestincům minomet, nebo rakety moderní, které doletí až do Tel Avivu a výbuchem zničí celé domy. To už není legrace. Kdo je agresorem a kdo se brání je vcelku jasné. Společenství národů po utrpení židů v druhé světové válce jim dalo zem v prostoru jejich historických kořenů. Že se po těch strašných zkušenostech a milionech umučených nenechají střílet jako ovce je logické.

Ale i Palestinci jsou lidé, ač po letech života již ani nejsou schopni čehokoliv jiného, než agrese přesvědčeni že i oni jsou v právu. V této ideologii vyrůstají již celé generace, v každé rodině byl někdo zabit. Je to příběh bez konce, ale přece jen si myslím, že by na straně Palestíny měl být více v popředí rozum a ne agrese podporovaná Hamásem.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *