Duchcov, skutečné příčiny situace.

Na každého občana bez ohledu na to, kde žije, působí informace médií. Tak poslanci se nemohou shodnout, zda si odblokují platy a budou po novém roce mít více měsíčně o 5, 14 či 20 tisíc korun. Ministr Babiš podává trestní oznámení na ministra Němečka. Prezident vidí jen ekonomiku a chválí Čínu či Kazachstán, mluví vulgárně, dehonestuje událostí 17. listopadu 1989 až lidé ho vypískají i s prezidenty, které si pozval. Píše o tom celý svět. Premiér navštíví USA a odhaluje bustu Václava Havla, kterého ale část médií odsoudí, že nevedl tuto zemi v devadesátých letech k prosperitě. Pak odletí do Izraele. Krajské vedení ČSSD nezrušilo buňku v Duchcově, Sobotka na něm však trvá….I to se dočtete.

Hlava Vám jde z toho kolem, i když žijete v Praze či jiném velkém městě s vyšší zaměstnaností. Existují však lokality, kterým příznačně říkáme vyloučené. Jsou to oblasti Ústeckého či Moravskoslezského kraje, ale i jiné. Pokud v nich žijete a máte-li štěstí či slušnou kvalifikaci, pak máte práci a vyděláte si tak něco okolo 15 tisíc měsíčně. Ty poslance v jejich sporech byste nejraději nakopal do…no dost vulgarit.

Když jdete z práce domů kolem četných domů obývaných tzv. „nepřizpůsobivými“, slyšíte hluk, křik a také smích. Jediným zdrojem příjmu těchto lidí jsou různé dávky sociální podpory, jejich zdroj je (také) počet dětí, proto je jich všude kolem tolik. „Příjem“ z dávek takové rodiny je nejméně 2x, povětšinou však mnohonásobně vyšší než vaše mzda. Nic nemusí, o děti se moc nestarají, již 25 let nepracují.

Pak čtete billboard „zastavili jsme obchod s chudobou“, což je jediné viditelné řešení, které vláda schválila. Terénní pracovníci či starostové (se kterými jsem o tom osobně mluvil) říkají „sníží se dávky, zvedne se kriminalita“. Byly zrušeny veřejně prospěšné práce (bohužel). Názor starostů těchto obcí na řešení je mnohdy od vládních představ úplně jiný.

Měl jsem možnost studovat modely řešení obdobných situací v zahraničí, zejména v Británii. Tam se jedná o soužití s početnými lokalitami imigrantů, ale podstata problémů je obdobná. Záhy pochopíte, v čem spočívá řešení.

Předně musí dojít k zásadní změně v přístupu k tzv. „nepřizpůsobivým“. Nikoliv perzekuce, vyčleňování, izolace. Ale trpělivá, systematická a cílevědomá práce s nimi. Základem je změnit generační tradici nevzdělanosti, tedy věnovat pozornost školní docházce, dát šanci na vzdělání což zvýší šanci na získání práce. Dále je třeba trpělivé sociální terénní práce. V Británii existuje systém sociálního bydlení v různých formách propojený s výchovou a vzděláním, osvětou mezi potřebnými. Různé kurzy, zapojení mnohých právě do terénní sociální pomoci. Bez účasti v těchto programech důstojné bydlení nezískáš, ale i naopak, máš šanci na „normální“ život. Promyšlený model je popsán, nedávno jsem takovou studii zahraničních modelů odevzdal Ministerstvu pro místní rozvoj. Řešením je propojení sociální pomoci, výchovy, vzdělání, terénní práce se důstojným bydlením. V šanci pro normální život.

Britové, Francouzi, Italové i další země EU dobře vědí, proč do této oblasti investují více peněz na sociální práci. Řešit vše jen dávkami v hmotné nouzi je neperspektivní – chvíli to funguje, ale za pár let to stát nezaplatí, jak to bude drahé. Ale i nás? Vše má dost času, ani ucelená vize či vládní koncepce neexistuje.

Sociální bydlení má více pater, nejen pro lidi na okraji společnosti, popisovat problémy seniorů či mladých rodin, obecně lidí s nižšími příjmy je pro tento okamžik nadbytečné. Důstojné bydlení je jednou z dominantních podmínek, je nutno obnovit neziskové formy levného, třeba družstevního bydlení, je třeba dát reálné nástroje obcím, je třeba řešit i dočasné bydlení v důstojných ubytovnách. Je třeba to vše propojit se sociálním systémem, terénní prací. Pak se za pár let výsledek dostaví.

Pokud však setrváme v současném trendu, pak se problémy budou stupňovat. Je to podhoubí pro radikály nabízející sládkovská řešení. Ale rozjitření lidé, nevidí li snahu o změnu či řešení, je čím dál víc budou podporovat.

Zatím nic nového na obzoru. Ministryně Šlechtová dokonce zrušila sekci bytové politiky a odvolala mj. náměstka, který sekci vedl. Ticho a klid, žádné protesty. Až se zdá, že se chce vypořádat s novými poměry ve státní správě a jaksi obejít služební zákon, jinak ten krok nemá logiku. Žádná ucelená vize. Neviditelná (pokud vůbec nějaká) koordinace ministerstev. Ministerstvo spravedlnosti neřeší problémy, které přinesl nový občanské a korporátní zákon. Až později, proklamují. Bydlení počká. A tak je to ve většině rezortů.

Chápu, že vláda i prezident se zaměřují na ekonomiku „aby byly zdroje“, jak kdysi říkal současný šéfporadce premiéra Špidla. Je to jistě důležité. Ale pokud vláda své priority nedoplní o zcela konkrétní cestovní mapu, koncepci sociální péče a sociálního bydlení, pak bude předseda ČSSD po příštích obecních volbách řešit situaci, zda má ČSSD ve vyloučených lokalitách přijmout nabídku DSSS, vítěze místních komunálních voleb, na vstup do koalice. Že bude takový stav mnohem horší až katastrofální, to voliče zajímat nebude. Klíč je tady a teď nutno vytvořit. Pokud tento čas zmeškáme, nebude líp, jak tvrdí jeden subjekt vládní koalice, ale bohužel mnohem hůř. Vylučování členů strany a rušení místních organizací nic nevyřeší, naopak.

 

Comments are closed